Časté dotazy

Záleží na druhu činnosti, ale obvykle je potřeba vyřešit živnostenské oprávnění, registrace a oznámení vůči příslušným úřadům a nastavit způsob evidence příjmů a výdajů. Ráda s Vámi projdu celý začátek podnikání krok za krokem, abyste od prvního dne věděli, co, kam a kdy odevzdávat.

Ne každá OSVČ musí vést účetnictví. Podle konkrétní situace můžete vést daňovou evidenci, uplatňovat výdaje procentem z příjmů nebo využít jiný zákonný režim. Vhodnou variantu je dobré zvolit podle Vaší činnosti, příjmů a skutečných nákladů.

Daňová evidence sleduje především příjmy, výdaje, majetek a dluhy pro správné stanovení základu daně. Účetnictví je podrobnější systém, který zachycuje majetek, závazky, náklady, výnosy a hospodářský výsledek. To, který způsob potřebujete, závisí mimo jiné na právní formě a splnění zákonných podmínek.

Výdajový paušál znamená, že místo skutečných výdajů uplatníte zákonem stanovené procento z příjmů. Může být výhodný zejména tehdy, pokud máte nízké skutečné náklady. Vždy je ale dobré porovnat obě varianty na konkrétních číslech.

Paušální režim umožňuje některým OSVČ hradit za splnění podmínek daň z příjmů a pojistné jednou měsíční platbou. Není však automaticky nejvýhodnější pro každého. Před vstupem doporučuji spočítat, zda Vám skutečně přinese úsporu a zda splňujete všechny podmínky.

Samostatný podnikatelský účet není ve všech případech zákonnou povinností, ale z účetního a praktického hlediska ho velmi doporučuji. Oddělení soukromých a podnikatelských plateb výrazně zpřehlední evidenci a usnadní kontrolu dokladů.

Podnikajícím fyzickým osobám stát datové schránky zřizuje ze zákona. S jejím zpřístupněním jsou spojeny i povinnosti při komunikaci s úřady, proto doporučuji schránku pravidelně kontrolovat a nenechávat doručené zprávy bez reakce.

Typicky vystavené a přijaté faktury, bankovní výpisy, pokladní doklady, účtenky a další dokumenty související s podnikáním. Konkrétní rozsah závisí na Vašem typu podnikání. Na začátku spolupráce Vám vždy řeknu, co přesně od Vás potřebuji.

Obecně výdaje, které prokazatelně souvisejí s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů, pokud je zákon nevylučuje. Neznamená to ale, že cokoli zaplacené z podnikatelského účtu je automaticky daňovým výdajem. Pokud si nejste jistí, raději se zeptejte předem.

Ano, pokud je používáte pro podnikání. Jestliže je používáte zároveň soukromě, může být nutné náklad odpovídajícím způsobem krátit. U dražšího majetku je navíc potřeba posoudit pravidla pro jeho evidenci a případné odpisování.

Ano, ale způsob uplatnění závisí na tom, zda je automobil zařazen v obchodním majetku, jak jej používáte a jaké výdaje chcete uplatňovat. U auta je vhodné nastavit správný režim hned na začátku.

Za určitých podmínek ano, pokud část domácnosti skutečně využíváte pro podnikání a umíte výdaje správně doložit a rozdělit. Posouzení závisí na konkrétní situaci a typu nákladu.

Ne. Pohyb na účtu sám o sobě ještě neurčuje, zda jde o zdanitelný příjem. Může jít například o převod mezi vlastními účty, půjčku nebo vrácení peněz. Každou nejasnou platbu je ale potřeba správně identifikovat.

Záleží na druhu příjmu, zemi, Vašem daňovém rezidentství a případné smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Zahraniční příjem proto doporučuji řešit individuálně a nenechávat jej až na poslední chvíli.

Lhůta závisí na způsobu podání a v některých případech také na tom, kdo přiznání zpracovává. Přiznání za rok 2026 se podává nejpozději do 1. dubna 2027, při elektronickém podání do 3. května 2027. Pokud přiznání podává daňový poradce, prodlužuje se lhůta do 1. července 2027. Daňové poradenství poskytuje výhradně daňový poradce Bc. David Sehnal na základě sjednané spolupráce.

Pozdní podání může vést k sankci a pozdní úhrada daně k úroku z prodlení. Pokud zjistíte, že jste termín nestihli, nečekejte. Čím dříve situaci začneme řešit, tím lépe.

Povinnost a výše záloh se odvíjí zejména od poslední známé daňové povinnosti a zákonných pravidel. Po zpracování přiznání Vám mohu přesně říct, zda zálohy vznikly, v jaké výši a kdy jsou splatné.

Neexistuje jedna univerzální lhůta pro všechny dokumenty. Doba uchování se liší podle druhu dokladu a právního předpisu. Některé dokumenty je nutné archivovat výrazně déle než jiné, proto doporučuji likvidaci starších dokladů vždy předem konzultovat.

Pokud Vám v daňovém přiznání vyjde přeplatek a požádáte o jeho vrácení, finanční úřad má na vrácení vratitelného přeplatku zpravidla 30 dnů. Pozor ale – neznamená to vždy 30 dnů ode dne, kdy jste přiznání podali. Pokud podáte přiznání před uplynutím zákonné lhůty, přeplatek se začne vracet až po jejím skončení. Například u přiznání za rok 2025 podaného do 1. dubna 2026 vracela Finanční správa přeplatky nejpozději do 4. května 2026.

Protože dřívější podání neznamená, že začne 30denní lhůta běžet okamžitě. U přiznání podaného před koncem základní lhůty vzniká vratitelný přeplatek až v návaznosti na její uplynutí. Proto můžete přiznání podat třeba v únoru, ale peníze očekávat až v dubnu nebo na začátku května.

Ano. Samotný přeplatek v daňovém přiznání nestačí. Na konci přiznání je žádost o vrácení přeplatku, kde je potřeba uvést také údaje pro jeho vrácení. U elektronického podání není potřeba žádost zvlášť podepisovat.

Pokud u Vás finanční úřad eviduje jiný nedoplatek, může být přeplatek nebo jeho část nejprve použit na jeho úhradu. Stejně tak se může vrácení zdržet, pokud má správce daně o údajích v přiznání pochybnosti a potřebuje je prověřit.

Povinná registrace vzniká při splnění podmínek stanovených zákonem o DPH. Pravidla a limity se mohou měnit, proto obrat průběžně sleduji a klienta včas upozorním, pokud se registraci blíží.

Někdy ano, například při vyšších nákupech s DPH nebo při obchodování převážně s plátci. Jindy může plátcovství přinést více administrativy a zvýšit cenu pro koncové zákazníky. Rozhodnutí je nejlepší udělat na konkrétních číslech.

Plátce DPH má obecně širší povinnosti a za splnění podmínek také nárok na odpočet DPH. Identifikovaná osoba řeší DPH jen u vybraných přeshraničních plnění a běžně nemá stejné postavení jako plátce. Tyto dva režimy proto nelze zaměňovat.

Typicky může tato povinnost vzniknout při některých nákupech služeb ze zahraničí nebo při poskytování určitých služeb do jiného členského státu EU. Rozhodující je konkrétní transakce, proto zahraniční faktury vždy raději pošlete účetní.

U služeb od zahraničních dodavatelů může vzniknout povinnost řešit DPH i podnikateli, který není běžným plátcem. Proto je důležité účetní o těchto nákupech informovat ještě před jejich uskutečněním nebo co nejdříve poté.

Záleží na tom, komu službu poskytujete, do jaké země a o jaký druh služby jde. Může se měnit místo plnění, způsob fakturace i povinnost podat další hlášení. Každý nový typ zahraničního obchodu doporučuji předem konzultovat.

Kontrolní hlášení je elektronické podání související s DPH, ve kterém se vykazují stanovené údaje o vybraných přijatých a uskutečněných plněních. Je důležité dodržet termíny i správnost údajů, protože u něj mohou vznikat sankce.

Souhrnné hlášení se podává u vybraných plnění do jiných členských států Evropské unie. Nejde o totéž co kontrolní hlášení a povinnost jeho podání závisí na konkrétních transakcích.

Reverse charge neboli přenesení daňové povinnosti znamená, že povinnost přiznat DPH přechází za stanovených podmínek na příjemce plnění. Používá se pouze v případech určených zákonem.

Plátce může uplatnit nárok na odpočet při splnění zákonných podmínek, zejména pokud přijaté plnění používá pro svou ekonomickou činnost s nárokem na odpočet a má potřebný daňový doklad. U soukromého či smíšeného použití mohou platit omezení.

Neznamená to automaticky katastrofu. Záleží na tom, zda jde o přijatý nebo vydaný doklad a za jaké období. Podle situace lze postup napravit v některém z následujících období nebo příslušným opravným či dodatečným podáním.

Záleží mimo jiné na tom, zda jste plátcem DPH a o jaké plnění jde. Faktura musí obsahovat zákonem požadované identifikační a obchodní údaje. U právnických osob zapsaných ve veřejném rejstříku nesmí chybět ani údaj o zápisu v rejstříku – tedy u jakého rejstříkového soudu je společnost zapsána, včetně oddílu a vložky. U plátců DPH musí daňový doklad navíc splňovat náležitosti stanovené zákonem o DPH.

Například: „Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 123456.“

Ne vždy a ne v každé situaci. Povinnost vystavit doklad se odvíjí od typu zákazníka, plnění a Vašeho postavení. I tam, kde faktura není povinná, ale musíte mít příjem správně evidovaný.

Záleží na druhu chyby a na tom, zda už byla faktura zaúčtována nebo zahrnuta do DPH. Některé chyby lze opravit jednoduchou nápravou, jiné vyžadují opravný daňový doklad. Fakturu proto bez rozmyslu nemažte.

Zálohová faktura je běžné označení výzvy k úhradě před samotným uskutečněním plnění. Sama o sobě zpravidla není účetním ani daňovým dokladem. U plátců DPH může po přijetí platby vzniknout povinnost vystavit příslušný daňový doklad.

Dobropis je běžné označení dokumentu, kterým se snižuje původně účtovaná částka, například při vrácení zboží, slevě nebo reklamaci. U DPH se používá opravný daňový doklad a je potřeba správně navázat na původní plnění.

Nejprve doporučuji zákazníka kontaktovat a poslat upomínku. Pokud nezaplatí ani poté, lze pohledávku vymáhat dalšími způsoby. Z účetního a daňového pohledu navíc nezaplacená faktura nemusí jednoduše ‚zmizet‘, proto je potřeba ji správně evidovat.

Samotná platba soukromou kartou ještě neznamená, že výdaj nemůže souviset s podnikáním. Důležité je doložit jeho účel a správně jej zachytit v evidenci či účetnictví.

Nejlepší je požádat dodavatele o kopii nebo jiné potvrzení. Bankovní výpis sám o sobě nemusí vždy prokázat všechny potřebné skutečnosti. Pokud doklad nelze získat, je nutné posoudit konkrétní případ a dostupné důkazy.

OSVČ podniká vlastním jménem jako fyzická osoba, zatímco s.r.o. je samostatná právnická osoba. Liší se způsob zdanění, administrativa, účetnictví, nakládání s penězi i odpovědnost. Nelze proto říct, že jedna forma je vždy lepší.

Neexistuje jedna hranice příjmů, od které je s.r.o. automaticky výhodnější. Rozhodují zisky, náklady, rizika podnikání, způsob výběru peněz, další příjmy i budoucí plány. Ideální je porovnat varianty na konkrétním modelu.

Firemní peníze nejsou automaticky osobními penězi jednatele nebo společníka. Každý převod musí mít právní a účetní důvod, například mzdu, odměnu, náhradu výdajů, půjčku nebo výplatu podílu na zisku při splnění podmínek.

Možností je více a každá má jiné daňové a odvodové dopady. Může jít například o odměnu za výkon funkce, mzdu za jinou práci, náhrady, splátku půjčky či podíl na zisku. Vhodný způsob je potřeba nastavit individuálně.

Jde o situaci, kdy společník poskytne společnosti své peníze, případně vznikne jiný řádně doložený závazkový vztah. Půjčka musí být správně zdokumentována a zaúčtována; není to totéž jako tržba nebo vklad do základního kapitálu.

Účetní závěrka je soubor účetních výkazů sestavovaných k rozvahovému dni. Podle typu účetní jednotky zahrnuje stanovené výkazy a přílohu a poskytuje obraz o majetku, závazcích a hospodaření společnosti.

Obchodní společnosti mají zákonnou povinnost ukládat stanovené dokumenty do sbírky listin veřejného rejstříku. Rozsah zveřejňovaných údajů se může lišit podle kategorie účetní jednotky a dalších okolností.

Účetní ztráta sama o sobě neznamená, že je firma v problémech nebo že musí skončit. Je potřeba zjistit její příčinu, správně ji vykázat a posoudit její daňové i ekonomické dopady. Daňová ztráta má vlastní pravidla pro případné uplatnění.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti mají rozdílné limity, rozsah práce a pravidla pro pojistné a další povinnosti. Konkrétní výhodnost závisí na výši odměny, rozsahu práce a aktuální legislativě.

Náklad zaměstnavatele není jen čistá mzda, kterou zaměstnanec dostane na účet. Je potřeba počítat s hrubou mzdou, zákonnými odvody zaměstnavatele a případně dalšími náklady. Přesnou kalkulaci Vám mohu spočítat předem.

Při nástupu zaměstnance vznikají zaměstnavateli registrační a oznamovací povinnosti vůči příslušným institucím v zákonných lhůtách. Proto potřebuji podklady k novému zaměstnanci s dostatečným předstihem, ideálně ještě před nástupem.

Potřebuji zejména údaje nezbytné pro pracovněprávní dokumentaci, mzdy, pojistné a daň. Konkrétní seznam Vám připravím podle typu pracovního vztahu, aby nic důležitého nechybělo.

Zaměstnavatel musí správně evidovat pracovní neschopnost a podle jejího průběhu řešit náhradu mzdy a související podklady. Zaměstnanec by měl zaměstnavatele o překážce informovat bez zbytečného odkladu.

U manželů existují v pracovněprávních vztazích specifická omezení a zároveň může být v některých situacích využit institut spolupracující osoby. Správné řešení závisí na právní formě a konkrétním vztahu, proto je vhodné ho předem konzultovat.

Ve většině případů ano. Chyby se stávají a existují postupy, jak je opravit. Důležité je nic neskrývat a začít situaci řešit co nejdříve. Řekněte mi jednoduše, co se stalo, a společně najdeme správný postup.

Hlavně situaci dál neodkládejte. Nejprve zjistíme, co přesně chybí, za jaká období a vůči kterým institucím. Potom postupně doplníme potřebná podání a vyřešíme případné platby či komunikaci s úřady.

Pošlete mi ji co nejdříve celou, včetně data doručení. U výzev bývá zásadní vědět, co úřad požaduje a do kdy musíme reagovat. Výzva sama o sobě ještě nemusí znamenat problém, ale není dobré ji ignorovat.

Záleží na tom, které doklady chybí a čeho se týkají. Často lze požádat dodavatele o kopie nebo dohledat další podklady. Řekněte mi otevřeně, co nemáte, a podíváme se, co lze bezpečně doložit a jak postupovat.

Samozřejmě. Právě od toho účetní máte. Žádná otázka není zbytečná a mnohem lepší je zeptat se předem než později napravovat problém. Pokud odpověď nebudu znát okamžitě, zjistím ji.

Ano, nejdříve se podíváme, v jakém stavu evidence skutečně je. Chaos není důvod se stydět. Potřebuji jen, abyste mi řekli vše otevřeně a předali dostupné podklady. Potom můžeme určit, co je potřeba opravit a v jakém pořadí.

Nejprve zjistíme, co přesně chybí a co už máte k dispozici. Následně můžeme sestavit seznam potřebných dokumentů a pokusit se je získat od předchozí účetní, z Vašich systémů, banky nebo od dodavatelů.

Ano. Pošlete mi celý dokument, ne pouze jeho část. Vysvětlím Vám, co po Vás úřad požaduje, jaká je lhůta a co je potřeba doložit. Pokud mám odpovídající plnou moc, mohu Vás v dohodnutém rozsahu také zastupovat.

Ano, daňové předpisy počítají s možností opravovat již podaná přiznání. Správný postup závisí na tom, kdy byla chyba zjištěna, o jakou chybu jde a zda mění daňovou povinnost. Nejdříve tedy původní přiznání zkontrolujeme.

Ano, v rozsahu udělené plné moci Vás mohu při komunikaci se správcem daně zastupovat v rámci činností, ke kterým jsem oprávněna. U záležitostí vyžadujících jinou odbornou kvalifikaci Vám doporučím odpovídajícího specialistu. Důležité je mít podklady v pořádku a reagovat včas.

Ne vždy. Povinnost podat daňové přiznání závisí nejen na výši příjmů, ale také na jejich druhu a na Vaší konkrétní situaci. Pokud si nejste jistí, je lepší to ověřit – i malý příjem může za určitých okolností znamenat povinnost přiznání podat.

Často ano, ale záleží na výši a druhu dalších příjmů a na splnění zákonných podmínek. Pokud máte vedle zaměstnání příjmy z podnikání nebo jiné zdanitelné příjmy, je vhodné situaci posoudit individuálně.

Za splnění zákonných podmínek lze uplatnit různé slevy na dani, daňová zvýhodnění a nezdanitelné části základu daně. U každé položky ale platí vlastní pravidla a limity. Při zpracování přiznání proto vždy ověřím, na co máte nárok a jaké doklady je potřeba doložit.

Daň je zpravidla splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Konkrétní datum se může lišit podle způsobu a termínu podání. Při zpracování přiznání Vám vždy sdělím přesnou částku, termín splatnosti i platební údaje.

Ve většině případů lze chybu napravit. Správný postup závisí na tom, kdy jste chybu zjistili, zda už uplynula lhůta pro podání přiznání a zda se mění výsledná daň. Ozvěte se co nejdříve a podíváme se, zda je potřeba opravné nebo dodatečné přiznání.

Ano, podnikání při zaměstnání může mít dopad na sociální i zdravotní pojištění, ale pravidla se liší od hlavní samostatné výdělečné činnosti. Výše plateb a případných záloh závisí na konkrétní situaci a dosaženém výsledku podnikání.

Rozdíl je důležitý především pro sociální a zdravotní pojištění. Vedlejší činnost může vzniknout například při souběhu se zaměstnáním nebo z jiného zákonného důvodu. Podmínky i výše povinných plateb se proto mohou od hlavní činnosti výrazně lišit.

Záleží na tom, zda podnikání zahajujete, zda jde o hlavní nebo vedlejší činnost a jaký vyšel předchozí přehled. Pravidla se mohou měnit, proto Vám po zpracování přehledů vždy sdělím, zda máte zálohy platit, v jaké výši a od kdy.

Záleží na konkrétním dokumentu. Lhůta bývá uvedena přímo ve výzvě nebo vyplývá ze zákona a důležité je také datum doručení. Pošlete mi proto celý dokument co nejdříve, ideálně hned po doručení, abychom měli dostatek času na reakci.

Ano. Správce daně může za splnění zákonných podmínek prověřovat i minulá zdaňovací období. Konkrétní lhůty mohou být ovlivněny různými okolnostmi, proto je důležité uchovávat účetní a daňové podklady po zákonem stanovenou dobu.

Velkou část spolupráce lze dnes řešit elektronicky. U některých dokumentů je ale potřeba zohlednit jejich formu, průkaznost a pravidla archivace. Na začátku spolupráce Vám nastavím jednoduchý systém, abyste věděli, co stačí poslat elektronicky a co je vhodné uchovat.

Záleží na typu účetnictví, DPH, mzdách a množství dokladů. Nejčastěji si nastavíme pravidelný měsíční režim. Důležité je, aby podklady přišly s dostatečným předstihem před zákonnými termíny.

Jednorázové zpoždění se obvykle dá vyřešit, ale může výrazně zkrátit čas na zpracování a kontrolu. Pokud kvůli pozdnímu dodání podkladů hrozí zmeškání zákonné lhůty, může vzniknout i riziko sankce. Proto je nejlepší dát mi vědět co nejdříve.

Ano, pokud mi udělíte odpovídající plnou moc, mohu Vás v dohodnutém rozsahu zastupovat a komunikovat se správcem daně. Nemusíte tak sami řešit každou výzvu nebo požadavek, kterému nerozumíte.

Nemusíte mít desítky nebo stovky dokladů, aby Vám účetní dávala smysl. I u malého podnikání je potřeba správně nastavit daně, evidenci a hlídat povinnosti. Záleží hlavně na tom, zda chcete vše řešit sami, nebo mít jistotu, že na důležité termíny a povinnosti nejste sami.

Samozřejmě. Nemusíte předem vědět, jestli jde o účetní, daňovou nebo jinou záležitost. Od toho jsem tady, abych Vám pomohla se v problému zorientovat. Pokud bude potřeba jiný odborník, řeknu Vám to a doporučím další postup. Raději se zeptejte jednou zbytečně než jednou pozdě.